Pro náš další výlet jsme využili toho,že Čáslav v roce 2011 hrála druhou fotbalovou ligu a tak padlo rozhodnutí,že pojedeme právě sem.Na Hlavním nádraží v Praze jsme nastoupili květnové sobotní ráno do vlaku směr Čáslav.Cestou jsme si dopřáli malou svačinku v podobě obložených housek,které připravil jeden z členů naší družiny.Po příjezdu do Čáslavi naše kroky směřovaly ke kostelu sv. Petra a Pavla.Ten byl,ale otevřen jen v čase bohoslužby a tak jsme měli smůlu.Pozastavili jsme se u pomníku Matouše Ulického,čáslavského kaplana podobojí,který byl popraven 11.září roku 1627.Před svou smrtí,ale ve zdi čáslavského kostela nechal zazdít,ostatky velkého vojevůdce Jana Žižky.Poté jsme šli k Žižkově bráně,která byla jednou ze čtyř bran kterými se vstupovalo  do města.Naše další cesta od městského opevnění směřovala k budově barokní radnice,kde je Žižkova síň.Tam jsme spatřili kalvu trocnovského hejtmana,která byla objevena v zazděném výklenku kostela sv. Petra a Pavla 21.listopadu roku 1910.Po návštěvě síně s ostatky Jana Žižky jsme šli na oběd do místní sklepní restaurace.Cestou jsme na náměstí Jana Žižky viděli sochu od J.V.Myslbeka,která připomíná tohoto vojevůdce.Po obědě jsme zhlídli druholigové fotbalové utkání mezi FK Čáslav a Viktorkou Žižkov.Po skončení zápasu na nás čekala už jen cesta zpátky na Žižkov,která utíkala příjemně rychle.

A na závěr ještě informace jak Čáslav souvisí s Janem Žižkou?

Čáslavský sněm

Ve dnech 3.–7. června 1421 proběhl v Čáslavi v kostele sv.Petra a Pavla celonárodní sněm, jehož se zúčastnili páni, zemané, zástupci měst a moravské šlechty a také dva delegáti krále Zikmunda.Na sněmu byly přijaty čtyři pražské artikuly jako společný progam husitského hnutí, král Zikmund byl sesazen z českého trůnu a byla jmenována prozatimní zemská vláda, čítající dvacet členů.Mezi členy byl zvolen Jan Žižka z Trocnova.

Uložení ostatků Jana Žižky

Žižka byl po své smrti pohřben v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové v malé kryptě před hlavním oltářem. Později byly ostatky přeneseny do Čáslavi, ale dobu ani důvod neznáme. Miroslav Ivanov přišel s teorií, že se tak stalo za vlády Jiřího z Poděbrad po roce 1460. Žižkovy ostatky, pravděpodobně už jen kosti v malé truhličce, asi opravdu v chrámu sv. Petra a Pavla byly, svědčí o tom celá řada údajů z kronik, pamětí i dalších písemností, třebaže přímý doklad o přenesení chybí.
Existuje řada zpráv o Žižkově náhrobku včetně jeho vyobrazení. Náhrobek měl být zničen v roce 1623 kutnohorským mincmistrem Vilémem z Vřesova, ten pod ním ale žádné kosti nenašel. Marně je hledal také premonstrát Anselm Kramsi po roce 1638, a tak pro jistotu dal slavnostně spálit na čáslavském náměstí kosti nalezené v kostele.Žižkovy ostatky zpod původního náhrobku vyzvedl a do výklenku v kostele je mezi léty 1620 a 1623 ukryl kněz Matouš Ulický, poslední duchovní čáslavského chrámu pod obojí, který stál v čele zdejšího nevolnického povstání v létě 1627 a skončil na popravišti. Tajemství místa posledního odpočinku velkého vojevůdce si vzal sebou do hrobu.

Čáslavská kalva
21.listopadu 1910 byl při rekonstrukci v podvěžní kapli čáslavského chrámu objeven v severní stěně zazděný výklenek, pocházející z poloviny 15. století. Uvnitř zedníci našli dvě zkřížené stehenní kosti, poškozenou svrchní část lebky (kalvu), další drobnější kosti, dvě prkénka vyrobená ze šindele spolu s menšími prkénky, část hliněné mísy, kus látky a mech. Vše provázely podivné okolnosti, které někteří považovali za důkaz podvodu, jiní v nich viděli snahu upozornit na nález odborné kruhy a veřejnost.
Zpráva o možném objevení ostatků Jana Žižky vyvolala samozřejmě velký zájem a čáslavské městská rada požádala o odborné přezkoumání nálezu. Komise v čele se známým antropologem prof. Jindřichem Matiegkou se však na jednoznačném závěru neshodla: jisté bylo jen to, že kosterní pozůstatky patří nejméně třem jedincům, z toho jedné ženě. Sám Matiegka byl přesvědčený, že přinejmenším kalva je opravdu pozůstatkem Jana Žižky. Problém byl v tom, že podle stavu lebečních švů měla patřit asi čtyřicetiletému muži, což nekorespondovalo s nejméně šedesátiletým vojevůdcem.
Znovu byl čáslavský nález zkoumán v letech 1962 a 1966. V roce 1980 dospěl antropolog Emanuel Vlček k závěru, že kalva s velkou pravděpodobností patřila skutečně Janu Žižkovi. Nesla stopy po vyhojení těžkého poranění, nejspíš po ráně mečem, která muže připravila již ve věku 10 až 14 let o levé oko a poraněno bylo nedlouho před smrtí i pravé oko. Šlo o krevní výron způsobený tupým úderem. Pokud kalva patří Žižkovi, pak nebyl u Rabí zasažen šipkou, ale spíš kamenem nebo kusem dřeva. Nový výzkum také prozradil, že patřila muži ve věku mezi 61 a 65 lety.