Pro první výlet jsme si zvolili město Tábor,které Jan Žižka pomohl založit v počátku husitské revoluce.Sešli jsme se sobotní záříjové ráno na Hlavním nádraží a vyjeli vlakem v 9:16 směr Tábor.Cesta ubíhala skvěle.Po příjezdu na nádraží v Táboře jsme se vydali městem na Žižkovo náměstí.Střed náměstí zdobí socha hejtmana Jana Žižky s podstavcem.

My jsme namířili do místního Husitského muzea.U vchodu nás přivítala socha trocnovského hejtmana,kterou jsme trochu upravili k pořízení fotografie.V muzeu byl k vidění model,kterak husité dobývali hradby.Dále zde byly repliky cepů,sudlic a dalších zbraní,které používali husité v boji.Velmi povedené bylo zobrazení panoramatu bitvy,kde dva bojovníci obsluhovali dělo v mezeře ve vozové hradbě.Poté nás průvodkyně provedla katakombami pod náměstím.Při průchodu chodbičkami,které byly vytvořeny jen ručním nářádím a lidskou silou na nás dýchala minulost těchto míst.Po výstupu z podzemí jsme udělali obchůzku po městě.Za povšimnutí stáli kameninové koše s kalichem,které nerušily vzhledem své okolí a plnily svůj účel.Zhlédli jsme věž Kotnov,zbytky hradeb a také se nám naskytla krásná vyhlídka na řeku Lužnici.Po obhlídce města jsme navštívili místní restauraci,kde jsme poobědvali.Dlouho jsme se nezdrželi,protože jsme se potřebovali ještě přesunout do Sezimova Ústí,kde odpoledne nastoupila Viktorka Žižkov k druholigovému zápasu.Po odehraném zápase jsme vyrazili zpátky na Žižkov.Po cestě jsme ve vlaku mluvili o společných zažitcích z našeho výletu a co se komu líbilo.Náš první tématický výjezd dopadl na jedničku.

A na závěr ještě malá informace jak Tábor souvisí se Žižkou ?

Žižka přišel na Tábor v době, kdy se začaly vyměřovat ulice a náměstí a kdy vznikaly základy hradeb i domů prvních měšťanů. Tehdy však již měl za sebou první slavné vítězství a pokořit nepřítele se mu podařilo ještě v řadě velkých bitev, takže zůstal až do své smrti (v roce 1424) neporažen. Ačkoli nakonec z Tábora odešel, položil základy organizaci života města a zejména táborských polních vojsk.V době probuzeného národního vědomí na konci 19. století se městská rada rozhodla uctít Žižkovu památku vztyčením jeho sochy na náměstí. Původní bronzový projekt vypracovaný tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem se nezdařil. Zanedlouho po svém odhalení v roce 1877 musela být socha kvůli vadě použitého materiálu snešena. Později ji nahradila pískovcová socha, kterou roku 1884 zhotovil Josef Strachovský. Na podstavci pomníku jsou vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis na pomníku navrhl velký český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.