Když bylo v roce 1953 zahájeno v Československu televizní vysílání, bylo vysílací zařízení pro Prahu celkem přirozeně umístěno na vrcholek petřínské rozhledny. Už tenkrát bylo ovšem jasné, že jde o řešení z mnoha důvodů dočasné. Dočasnost je ovšem v Čechách takřka synonymum pro věčnost a tak teprve po dvaceti letech se začalo uvažovat o nové televizní věži. Teprve v roce 1978 bylo rozhodnuto o přípravě výstavby nového radiokomunikačního střediska pro Prahu, které by splňovalo požadavky na poskytování moderních telekomunikačních služeb. Nastal čas hledání vhodného místa pro tuto výjímečnou stavbu. Nakonec byla jako nejvhodnější vybrána lokalita v Mahlerových sadech na Žižkově. A tak jedna z nejmodernějších pražských staveb začala vyrůstat na starém hřbitově.

Dne 24. listopadu 1985 se věž začala stavět. Při hloubení jejích základů bylo vybagrováno množství náhrobků. Při výstavbě věže bylo „dobrým zvykem“ tvrdit, že jde o nevkusnou a neestetickou stavbu, po roce 1989 se dokonce volalo po jejím zbourání. Estetická kritéria jsou jistě subjektivní, ale při střízlivém pohledu bez emocí a při srovnání s podobnými stavbami ve světě je třeba uznat, že negativní hodnocení stavby bylo krajně nespravedlivé.

Věž žižkovského televizního vysílače drží svou výškou 216 metrů primát nejvyšší stavby v Praze. Je dílem ing. arch. Václava Aulického, dr. ing. Jiřího Kozáka, CsC. a ing. Alexe Béma. Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, 4 metry tlustá deska o průměru 30 metrů. Tři kruhové tubusy, z nichž hlavní, přecházející do anténního nástavce, má průměr 6,4 metry. Další dva pak 4,8 metrů a dosahují do výšky 134 metry. V hlavním tubusu jsou dva rychlovýtahy, ve dvou dalších je provozní technologický výtah a požární nouzové schodiště. Tubusy nesou tři trojice kabin.V nejnižší sídlí vyhlídková kavárna a restaurace, nad ní je pak krytá vyhlídková terasa, z které lze při dobré viditelnosti dohlédnout až do vzdálenosti 100 kilometrů a nejvýše trojice místností s anténními a vysílacími agregáty radioreléových spojů. Desítky dalších antén a telekomunikačních zařízení jsou na otevřené plošině v dalším patře a v šedesátimetrovém nástavci, který je vysoký jako petřínská rozhledna. V roce 2001 byla ve výšce 111 metrů zřízena další plošina pro mikrovlné spoje.

Celá věž má hmotnost takřka 12 tisíc tun, z toho 2850 tun připadá na ocelovou konstrukci. Výchylka věže na vrcholku může podle výpočtů dosáhnout až 120 centimetrů, v běžném provozu však není znatelná, neboť je eliminována mnohatunovým speciálním kyvadlovým tlumičem kmitů.

Provoz televizního vysílače na Žižkově byl zahájen v březnu 1991 zkušebním vysílacím provozem, od 3. 5. 1991  přešel do standardního režimu a 17. 2. 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost. Od 29. května 2000 se v rámci projektu Praha - Evropské město kultury objevily na věži plastiky Mimina - Babies výtvarníka Davida Černého. Zblízka docela mohutná mimina z laminátu se železnou konstrukcí lezoucí po věži televizního vysílače vítají své obdivovatele už z dálky mnoha kilometrů. Celkem jich šplhá po vysílači deset. Jedno mimino můžeme najít na dvoře radnice na Havlíčkově náměstí.

V roce 1994 ve vnitřku věže vytvořil Josef Dressler světový rekord zapsaný v Guinessově knize, když na cyklotrialovém kole vyskákal schodiště do 13. patra věže (výška 124 metrů) za necelých 20 minut.

Po rekonstrukci v letech 2011-2012 jsou veškeré prostory zpracovány nevšedním stylem, jedinečným industriálním designem.

Pro návštěvníky je připravena nová vyhlídková Observatoř ve výšce 93 metrů nad zemí. Jako jediná nabízí v Praze 360° pohled na metropoli. Návštěvníci mohou obdivovat výhled nejen na Prahu, ale podle počasí mohou vidět až do vzdálenosti 100 km a krásný výhled na rozzářenou Prahu je i v noci. Patro Observatoře je tvořeno ze tří kabin (Obrazy Prahy, Ozvěny Prahy, Zlatá Praha) a jedné spojovací místnosti, kde mohou hosté sledovat zajímavý film, zobrazující Žižkovskou věž od jejích počátků až do současnosti. Každá ze tří kabin je tematicky odlišná a umožňuje vidět nejzajímavější a nejkrásnější místa Prahy ze zcela jiného pohledu. Do Observatoře se návštěvníci dostanou jedním ze dvou výtahů za 38 vteřin. Ve výšce 66 metrů se nachází patro, kde jsou umístěny restaurace Oblaca a bar. Součástí rekonstrukce v roce 2011-2012 byla i proměna jedné z kabin věže v zajímavý šestihvězdičkový jednopokojový hotel s úžasným výhledem – apartmá One Room Hotel.