Při rekonstrukčních pracech v podvěžní kapli Matky boží v děkanském kostele sv.Petra a Pavla v Čáslavi byl dne 21.listopadu 1910 objeven zazděný výklenek v severní stěně kaple.Výklenek byl pravděpodobně do zdi vestavěn současně při stavbě věže kostela kolem roku 1450.Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti,dále poškozená vrchní část lebky neboli kalvy a kus kameninové mísy.Kolem zkřížených stehenních kostí byly uloženy další zlomky kostí z lebky a kostry,dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělé látky.

Čáslavský objev rozvířil hladinu zájmu nejen v Čáslavi,ale v celé zemi.Byly objeveny pozůstatky Jana Žižky,nebo jen kosti neznámého jedince?Komise v čele se známým antropologem prof. Jindřichem Matiegkou se však na jednoznačném závěru neshodla.Jisté bylo jen to, že kosterní pozůstatky patří nejméně třem jedincům, z toho jedné ženě. Sám Matiegka byl přesvědčený, že přinejmenším kalva je opravdu pozůstatkem Jana Žižky. Problém byl v tom, že podle stavu lebečních švů měla patřit asi čtyřicetiletému muži, což nekorespondovalo s nejméně šedesátiletým vojevůdcem.

V roce 1980 dospěl antropolog Emanuel Vlček k závěru, že kalva s velkou pravděpodobností patřila skutečně Janu Žižkovi. Nesla stopy po vyhojení těžkého poranění, nejspíš po ráně mečem, která muže připravila již ve věku 10 až 14 let o levé oko a poraněno bylo nedlouho před smrtí i pravé oko. Šlo o krevní výron způsobený tupým úderem. Pokud kalva patří Žižkovi, pak nebyl u Rabí zasažen šipkou, ale spíš kamenem nebo kusem dřeva. Nový výzkum také prozradil, že patřila muži ve věku mezi 61 a 65 lety.

Žižkovi ostatky do výklenku ukryl asi v letech 1620-1623 pravděpodobě Matouš Ulický (VÍCE ZDE),poslední duchovní čáslavského chrámu pod obojí, který stál v čele zdejšího nevolnického povstání v létě 1627.Ulický hlásal křesťanům spolu s mnoha dalšími knězi víru tak, jak ji kázal Jan Hus.Ulický a jiní kněží byli zajati kvůli podezření z nabádání ke vzpouře.Byl vyslýchán, ale k pobuřování se nepřiznal, a tak byl předán katu k mučení. Než ho začali mučit, ještě mu mnohokráte domlouvali, aby se přiznal či přešel ke katolíkům, ale souhlasu od něj nedostali.11. září 1627 vedli biřici Čáslaví Ulického na popravu, protože panstvo bylo i přes jeho zapírání přesvědčeno, že on je ten, který nabádá prostý lid ke vzpourám.Na popravišti mu byla nejprve useknuta pravá ruka,kterou podával lidem kalich s krví Kristovou  při přijímání. Poté byla useknuta Ulickému hlava, v zápětí mu byla vyvržena střeva a tělo rozčtvrceno. Kolem popraviště pak stálo pět kůlů. Na čtyřech byly nabodnuty části jeho těla a na pátém jeho hlava.

Žižkova síň v Čáslavi

Slavnostně byla otevřena 13. listopadu 1929 za účasti profesora Jindřicha  Matiegky (1862-1941), který se jako první zabýval hodnověrností čáslavského nálezu.

Síň se nachází v prvním patře pozdně barokní radnice a slouží k pietnímu a definitivnímu uložení čáslavské kalvy ve vitríně z dubu a bronzu. 

Finanční prostředky byly získány z velkolepých oslav 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, pořádaných v létě roku 1924 za velké účasti široké veřejnosti. Nejvýznamnějším jejím objektem jsou tělesné ostatky Jana Žižky z Trocnova, uložené ve veliké krychlové, z bronzu a skla zhotovené vitríně, stojící na mohutném dubovém podstavci, zdobeném vyřezávanými znaky slavného válečníka.Ve vitríně, zakončené nahoře bronzovou biblí a bronzovým kalichem, je uložena ve zvláštní zasklené skřínce mozkovna, na niž je patrná asymetrie očnic, nosní hrbolek a jizvy po zhojených ranách.Ve vitríně pod oknem se nachází dvě  kosti  stehenní,  dvě prkénka šindelového tvaru a různé drobnůstky  - tedy vše, co bylo nalezeno roku 1910.

Fan klub toto místo navštívil 15.května 2011.Návštěva síně proběhla tehdy dopoledne a odpoledne se šlo na fotbalové utkání Viktorky s místním Zenitem.Více o výletu ZDE .