Jako drobnému zemanovi se mu nedařilo.Přišel o svůj statek na Trocnově,zchudnul a někdy po roce 1400 se dal na dráhu lapky.Vstoupil do zbojnické družiny jistého Matěje vůdce a vedl záškodnickou válku proti Rožmberkům a městu České Budějovice.Jako lapka se  seznámil s Janem Sokolem z Lamberka,skvělým moravským válečníkem.Lapkovská dráha Jana Žižky byla ukončena 27.července 1409,kdy král Václav IV. vydal list v němž oznamuje,že „přijal na milost Jana řečeného Žižku,svého milého věrného,odpouštěje jemu milostivě všechny výtržnosti učiněné proti němu a proti koruně království Českého“.S Janem Sokolem odjel do Polska vypomoci polsko-litevské koalici s boji s řádem německých rytířů.Pravděpodobně se zůčastnil bitvy u Grunwaldu 15.července 1410 kde stál právě po boku Jana Sokola,od kterého se naučil používat terénních výhod,boj z vozové hradby a boj proti přesile.

bitva u Grunwaldu 15.července 1410

detail na Jana Žižku

Po polském tažení zprávy o Žižkovi jsou zas jen kusé.V letech 1411-1412  sloužil u dvora krále Václava IV.V té době působil v Betlémské kapli ještě mistr Jan Hus a Žižka asi navštěvoval jeho kázání proti církvi.To se však s jistotou neví.Jednooký Jan  se objevuje na scéně až 30.července 1419.

defenestrace 30.července 1419

Byl jedním z účastníků První pražské defenestrace.Zpráva zapsaná v kronice Vavřince z Březové:„Potom téhož roku v neděli po sv. Jakubu, jinak 30. dne měsíce července, byli purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecného lidu a Jana Žižky, dvořana svrchujmenovaného českého krále, za to, že se posmívali procesí, které se tamtudy mimo radnici vracelo s velebnou svátostí oltářní od svatého Štěpána Na rybníčku do kláštera blahoslavené Panny Na písku, ohavně shozeni z Novoměstské radnice a ukrutně ubiti a usmrceni, tehdy král Václav dlel se svým dvorem na Novém hradě, vzdáleném skoro míli od Prahy“.Na konci roku 1419 odešel s Břeňkem ze Švihova a houfem ozbrojenců do Plzně,kde působil kněz Koranda.Prahu opustil proto,že politika pražské radnice byla kolísavá,neboli nemohl bojovat s nepřítem a mít přitom za zády nepřítele.V Plzni Žižkovi připadla role vojenského vůdce.Se svými druhy společně s místními vypudil z města katolické obyvatelsvo.Podnikal výpady proti nepříteli v okolí a při dobývání tvrze Nekmíř (bitva u Nekmíře) byl on a jeho 300 mužů se 7 vozy napaden jízdou a pěchotou pod velením Bohuslava ze Švamberka.Žižka srazil vozy v hradbu a i proti přesile zvítězil.To byla první vítězná bitva,později slepého hejtmana husitských vojsk,který nebyl nikdy poražen.