BARANOVA (od 1947)
Kurt Baran (1899-1941) Odbojový pracovník.Člen KSČ popravený 28.10. 1941 v Mauthausenu.
BASILEJSKÉ NÁMĚSTÍ (od 1932)
Basilejské náměstí „zdědilo“ svůj název v roce 1932, kdy vzniklo, po nynějším Havlíčkově náměstí. Vychází, ač to snad není na první pohled zřejmé, rovněž z husitských tradic. Ve švýcarském městě Basileji se totiž v letech 1431–1448 konal církevní koncil, na němž česká delegace vedená Prokopem Holým jednala o uznání čtyř pražských artikulí – společného programu husitů. Roku 1436 dosáhla kompromisní dohody známé jako basilejská kompaktáta, jež povolovala v Čechách přijímání pod obojí a konečně umožňovala nastolení kýženého míru.
BISKUPCOVA (od 1930)
Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (asi 1385-asi 1460) Kazatel,kronikář a táborský biskup.Roku 1420 byl zvolen táborským biskupem,odsuzoval však přílišné násilí a žil proto raději v Písku.V roce 1433 odjel s husitským poselstvím na basilejský koncil,kde mu byla svěřena obhajoba čtvrtého artikulu pražského.Po bitvě u Lipan vylíčil vývoj táborského učení v tzv. Táborské kronice.Roku 1452,po dobytí Tábora Jiřím z Poděbrad,byl uvězněn na poděbradském hradě,kde také zemřel.
BLAHNÍKOVA (od 1952)
Vojtěch Kristián Blahník (1888-1934) Divadelní a literární historik,kritik,překladatel,novinář a režisér.Napsal řadu teoretických prací,zabíval se historií divadla (Světové dějiny divadla,1929),působil i v ochotnickém divadle.Otec režisérky E.M.Bergerové,jedné z nejaktivnějších účastnic protiokupačního vysílání ČST v roce 1968.
BLAHOSLAVOVA (název již před r.1875)
Jan Blahoslav (1523-1571) Spisovatel,pedagog,překladatel,biskup jednoty bratrské.Pocházel z rodiny přerovského kožešníka Blažka,jehož jméno si později změnil na Blahoslav.Základní školu absolvoval v Přerově a Prostějově,pokračoval na protestantských školách v Goldbergu a Wittenbergu,krátce pobyl i na univerzitách v Královci a Basileji.Roku 1553 byl vysvěcen na kněze a o čtyři roky později se stal jedním ze čtyř biskupů jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích.Z pověření jednoty vedl řadu jednání s představiteli evropské reformace i u dvora krále Maxmiliána II.Pořádal sbírku dokumentů z dějin jednoty,psal mravoučné spisy a skládal duchovní písně.Pozvedl úroveň bratrského školství a vybudoval tajnou tiskárnu v Ivančicích,kde pak vydal sbírku duchovních písní Ivančický kancionál.Napsal první českou příručku hudební teorie Musica a dlouhá léta pracoval na Gramatice české.Vrcholem Blahoslavova snažení byl jeho překlad Nového zákona,který se stal součástí Bible kralické,vzoru českého spisovného jazyka.Jeho Filipika proti misomusům,namířená proti názoru biskupa Jana Augusty o škodlivosti vzdělání,pomohla jednotě bratrské udržet se v popředí českého kulturního života.
BLODKOVA (od 1905)
Vilém Blodek (1834-1874) Skladatel a hudební pedagog,virtuóz na flétnu a klavír.Vystudoval pražskou konzervatoř,v letech 1853-56 působil v Polsku,od roku 1860 byl profesorem hudby v Praze.Roku 1870 byl stižen duševní chorobou a zemřel v ústavu pro choromyslné.Jeho dílo s romanticko-lyrickou orientací obsahuje písně,klavírní skladby,mužské sbory,scénickou hudbu i opery,z nichž nejznámější je V studni.
BOŘIVOJOVA (od 1875)
Bořivoj I. (asi 852-asi 888) První historicky doložený český kníže z rodu Přemyslovců.V tehdejším českém knížectví panoval pod patronací Velké Moravy,kde také údajně přijal křest z rukou biskupa Metoděje.Na svém Levém Hradci dal postavit první kostel v Čechách,zasvěcený sv.Klimentovi.Později přenesl vladařské sídlo na ostroh nad Vltavou,kde založil budoucí Pražský hrad a postavil tu kostel Panny Marie.Jeho manželka Ludmila,babička sv.Václava,proslula pevností v nové křesťanské víře a byla posléze rovněž svatořečena.
BUCHOVCOVA (od 1952)
Zbyněk Buchovec z Buchova (+ 1436) Husitský válečník.Pocházel ze staročeské vladycké rodiny z tvrze Buchova u Neustupova,od roku 1420 jeden ze správců lidu a měst táborských ,od roku 1421 jeden z dvaceti zemských správců.Jeho syn válčil na straně poděbradské jednoty.