PERNEROVA část (od 1951)
Jan Perner (1814-1845),projektant karlínsko-bubenečského viaduktu a železnice z Olomouce do Prahy,na které v roce 1845 při inspekční cestě tragicky zahynul.Jedna ze starých karlínských ulic se souvislou uliční zástavbou již před rokem 1850,ale již před tím s názvem ulice Žižkova,který byl zvolen proto,že ulice se nachází na místě někdejší cesty pod vrchem Vítkovem.

 

PITTEROVA (od 1996)
Přemysl Pitter (1895-1976) Humanista a pedagog.Vyučil se typografem,absolvoval tiskařskou školu v Lipsku.Za 1.světové války odmítl střílet na nepřítele a jen zázrakem unikl trestu smrti.Byl důsledným pacifistou a zastáncem praktického křesťanství.Od roku 1924 vydával časopis Sbratření a založil pražskou pobočku organizace Hnutí za mezinárodní smír.Pracoval pro YMCU a Ligu pro lidská práva.Založil družstvo Milíčův dům,který se mu roku 1933 podařilo na Žižkově otevřít a kde  se věnoval trpícím a postiženým dětem.Jeho činnost měla světový ohlas,spolupracovali s ním např. R.Rolland či A.Einstein.Za okupace ukrýval židovské děti a po válce jako člen sociálně zdravotní komise České národní rady zachraňoval židovské (ale také německé) děti z koncentračních a internačních táborů a pečoval o ně společně v ozdravovnách.Po roce 1948 se komunisté rozhodli internovat jej v pracovním táboře uranových dolů,ale podařilo se mu emigrovat a v letech 1951-62 působil jako kazatel a pečovatel v emigrantském táboře Valka u Norimberka a pak až do smrti ve Švýcarsku.Byl literárně a publicisticky činný,obdržel čestný doktorát curyšské univerzity,řadu zahraničních vyznamenání a po roce 1989 i Řád T.G.Masaryka in memoriam.Roku 1995 vyhlásilo UNESCO 100.výročí jeho narození jako světové kulturní výročí.

 

PLAVÍNOVÁ (od 1999)
Plavín, rostlina z čeledi vachtovitých, která roste ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách.Je známo asi 20 druhů , které se vyskytují převážně v tropických oblastech. Název zamýšlený jako protějšek k sousední ulici Na mokřině.

 

POD JAROVEM (od 1925)
Jarov,pomístní jméno.Název ulice od jejího osídlení v roce 1925.Název Jarov pak převzalo sídliště,vybudované v letech 1959 - 1963 podle projektu J.Kvasničky pro stavební bytové družstvo Východ.Historie sídliště Jarov začíná v roce 1912,kdy vznikla část kolonie Jarov podle anglického vzoru zahradního města.Družstvo Jarov pak vybudovalo za 1.republiky další domy podél dnešní Koněvovy třídy a jarovskou školu. A.Profous uvádí,že všechna místní jména Jarov vznikla přesmykem souhlásek z názvu Rájov = Rájův (dvůr)

 

POD KAPLIČKOU (od 1925)
Ulice nese název podle blízké kapličky od svého vzniku v roce 1925.

 

POD KREJCÁRKEM (od 1962)
Pod Krejcárkem,místní název podle nouzové kolonie Krejcárek,vzniklé po 1.světové válce na pozemcích majitele velkostatku Pražačka.Pojmenování ulice od jejího vzniku v roce 1962.

 

POD LIPAMI (od 1925)
Nazev ulice je používán od jejího osídlení v roce 1925 a je odvozen od lipové výsadby.

 

POD PARUKÁŘKOU (od 1997)
Parukářka,stará hospodářská usedlost čp. 759 na severní straně Židovských pecí.Název vznikl z výrobny paruk,která zde jistou dobu byla.Později v tomto objektu byla továrna na kapsle Sellier & Bellot (tzv. kapslovna) založená roku 1825.Ulice nese název od svého vzniku v roce 1997.

 

POD VÍTKOVEM (od 1872)
Vítkov,vrch v oblasti obce Žižkov,pojmenovaný po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory (14.stol.) ,majiteli mnoha ze zdejších vinic.Po roce 1420 byl vrch nazýván Pražany po Žižkově vítězství nad křižáckým vojskem Žižkovou horou.Název Vítkova hora se připomíná od roku 1348.

 

POD VRCHOLEM (od 1925)
Název ulice,vzniklé roku 1925,je odvozen podle její polohy pod vrchem nad Vysočany (285 m n.m.).

 

POSPÍŠILOVA (od 1930)
Karel Pospíšil (1867-1929) Hudební skladatel.Učitel na Žižkově,sbormistr žižkovského pěveckého sdružení Vítkov.Aktivní člen Sokola.

 

PROKOPOVA (od 1872)
Prokop Holý řečený Veliký (+1434) Husitský kněz,politik a vojevůdce.Pocházel z patricijské rodiny Starého Města pražského,studoval na pražské univerzitě,roku 1420 odešel do Tábora.Na rozdíl od táborských kazatelů nenosil "apoštolský" vous,ale holil se - proto Holý.Po Žižkově smrti byl zvolen vrchním táborským hejtmanem a zaznamenal řadu významných vítězství (u Ústí nad Labem,u Domažlic),byl iniciátorem spanilých jízd.Jako faktický představitel Českého království vyjednával s císařem Zikmundem a s basilejským koncilem.V roce 1434 padl jako velitel polních vojsk v bitvě u Lipan.

 

PROKOPOVO NÁMĚSTÍ (od 1872)
Od roku 1872 existuje Prokopovo náměstí, někdejší největší žižkovské tržiště. Tady bývala první žižkovská radnice i první pošta na Žižkově. Prokop Holý (Veliký), podle něhož je náměstí pojmenováno, byl slavný válečník, po Žižkově smrti vůdce radikálního křídla husitů. Pravděpodobně padl roku 1434 v bratrovražedné bitvě u Lipan.

 

PRVNÍHO PLUKU část (od 1947)
První pluk čs. krasnoarmějců,vytvořený v sovětském Rusku.

 

PŘEMYSLOVSKÁ (od 1896)
Přemyslovci Česká knížecí a královská dynastie.Vládli od 9.století (první historicky doložený kníže Bořivoj) do roku 1306,kdy zavražděním Václava III. vymřeli po meči.Sestra Václava III. Eliška Přemyslovna si vzala za manžela Jana Lucemburského,takže krev přemyslovského rodu kolovala v žilách i jejich syna císaře Karla IV.

 

PŘÍBĚNICKÁ (od 1947)
Příběnice,hrad nad řekou Lužnicí u obce Malšice nedaleko Tábora.Založen Vítkovci ve 13. století,jedno z center pánů z Rožmberka.Za husitských válek opěrný bod katolické strany,dobyt táborským vojskem roku 1420.Příběnice sloužily dočasně jako útočiště sekty adamitů.Roku 1437 byly na základě dohody mezi tábory a Rožmberky zbořeny.
 
PŘIBYSLAVSKÁ (od roku 1898)
Na začátku října 1424 přitáhli k městu husité v čele s Janem Žižkou. Utábořili se mezi Šenfeldem (dnešní Žižkovo Pole) aHřišti a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek bojovníků popravili upálením.Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkali Sirotci) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu. Moc nad městem ztratili až s koncem husitských válek po bitvě u Lipan. Hrad byl boji tak poničen, že v následujících desetiletích postupně zanikl.