U BOŽÍCH BOJOVNÍKŮ (od 1885)
Boží bojovníci,pojmenování husitů,kteří se považovali za obránce boží pravdy.Nejznámější válečnou písní husitů byl chorál Ktož jsú Boží bojovníci,jehož autorství bylo mylně připisováno Žižkovi.Dům „U Božích bojovníků“ se nachází v Husitské ulici čp.43,na němž jsou busty českých historických osobností (Jan Hus,Jeroným Pražský,Jan Žižka,Prokop Holý,Jiří Poděbradský,Jan Amos Komenský).
U KNĚŽSKÉ LOUKY (od 1931)
Při svém vzniku v roce 1931 dostala ulice název podle starého místního pojmenování podle původního vlastníka pozemku.Původní zástavbu Kněžských luk tvořily drobné továrničky a řemeslnické provozy,jako např. Mudrova slévárna,Podivínovo medailérství,továrna na výtahy Koch aj.
U NÁKLADOVÉHO NÁDRAŽÍ (od 1947)
Ulice vznikla současně s nákladovým nádražím v roce 1935 na pozemcích velkostatku Pražačka,pojmenována byla až v roce 1947 podle polohy u tohoto nádraží (v plánech se název vyskytuje např. již v roce 1944).
U PAMÁTNÍKU (asi od 1929)
Památník osvobození (čp.1600) byl vybudován v letech 1927-1929 na památku českých legionářů,kteří se zúčastnili I.odboje za 1.světové války.V letech 1954-1962 zde bylo zřízeno mauzoleum Klementa Gottwalda.V součastnosti se hledá nové využití.Před Památníkem národního osvobození stojí jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova.Základní kámen pomníku byl položen při Všesokolském sletu v červnu 1920.Diskuse kolem výtvarného ztvárnění způsobily,že byl odhalen až 15. července 1950.
U RAJSKÉ ZAHRADY (od 1930)
Rajská zahrada,pražská zahrada,založená po roce 1890 F. J. Thomayerem,zakoupená později magistrátem k plánovanému rozšíření žižkovské plynárny (později zbourané).Zde se mimo jiné konaly v roce 1862 závody balonů francouzských letců H. Buedeta a A. Sivela.V těchto místech stávala Svatomikulášská vinice z roku 1378,později zde byla tzv. Bayrova zahrada.
U STARÉ CIHELNY (od 1925)
Ulice dostala při svém vzniku v roce 1925 název podle cihelny J. Vacka (nebo V. Kose),která bývala v těchto místech.