JAGELLONSKÁ (od 1896)
Jagellonci Polská královská dynastie litevského původu.V Čechách vládli z této dynastie král Vladislav II. Jagellonský v letech 1471-1516 a Ludvík Jagellonský v letech 1516-1526.Vladislav II. (1456-1516) byl zvolen českým králem již v patnácti letech.O korunu musel bojovat s uherským králem Matyášem,načas si dokonce země Koruny české rozdělili.Byl slabým panovníkem (říkalo se mu král Bene,neboť tímto slůvkem,znamenajícím "dobře",reagoval na všechny žádosti),přesto však jeho panování přineslo do země prosperitu,která se mj. projevila i zvýšenou stavební aktivitou ve slohu pozdní,tzv. vladislavské gotiky (Vladislavský sál na Pražském hradě).Po získání uherské koruny pobýval povětšinou v Budíně.Také jeho syn Ludvík (1506-1526) se zdržoval většinou v Uhrách a nepřítomnost panovníka vedla v Čechách k těžkým sporům mezi městy a šlechtou.Po jeho příchodu do země vády nakrátko utichly,ale po Ludvíkově návratu do Uher se znovu rozhořely .Při nové vlně turecké expanze do Evropy zůstal pak Ludvík bez pomoci a po prohrané bitvě u Moháče zahynul na útěku v bažinách.Jím po meči vymřela jagellonská dynastie vládnoucí v Čechách a v Uhrách.

 

JANA ŽELIVSKÉHO (od 1951)
Jan Želivský (+1422) Kazatel.Premonstrátský mnich ze želivského kláštera přišel okolo roku 1418 do Prahy a začal kázat v kostele u Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském.Jeho plamenná kázání burcovala pražskou chudinu.Dne 30.července 1419 přivedl Želivský po kázání dav před novoměstskou radnici,kde žádali propuštění uvězněných kališníků.Když jim nebylo vyhověno,vyházeli konšele z oken a pobili.Téměř na tři roky pak ve shodě s Janem Žižkou ovládl Prahu a sjednotil ji proti Zikmundovi.Želivského příznivci patřili k nejradikálnějším husitům a on neváhal sáhnout k nejtvrdší diktatuře a popravám.Když pak roku 1422 přitáhlo do Prahy Žižkovo táborské vojsko,byla vytvořena rozhodčí komise devatenácti husitských pánů a hejtmanů,která Želivského zbavila moci.Krátce na to jej jeho nepřátelé vylákali na staroměstskou radnici a spolu s desíti jeho druhy ho nechali stít.Jeho smrtí skončilo i období radikální revoluce ve městě.

 

JERONÝMOVA (od 1896)
Jeroným Pražský (1378/80-1416) Náboženský myslitel a reformátor.Pocházel z Nového Města pražského,snad z vladyckého rodu.Na pražské univerzitě se spřátelil s Janem Husem.Roku 1398 se stal bakalářem svobodných umění a odešel studovat do Oxfordu,kde se seznámil s učením reformátora Johna Viklefa.Právě Jeroným pravděpodobně Viklefovy spisy přivezl do Prahy.Viklefovo učení a Husovy názory pak hájil nejen v Praze,ale především na svých cestách po evropských univerzitách v Paříži,Kolíně nad Rýnem,Heidelberku i ve Vídni,kde všude obdivovali jeho brilantní řečnické umění.Roku 1407 se vypravil do Palestiny a do Jeruzaléma.Od roku 1407 působil na pražské univerzitě a byl horlivým zastáncem přijetí Dekretu kutnohorského.Roku 1410 byl ve Vídni obviněn z kacířství a uvězněn,ale uprchl.Přání poznat pravoslaví jej v roce 1413 přivedlo na Rus,do Litvy a do Polska.Po Husově uvěznění se vydal do Kostnice,ale brzy poznal,že jeho pomoc příteli by byla marná.Na útěku z města byl zadržen a sám obžalován.Světaznalý Jeroným s bohatými zkušenostmi s inkvizicí se zpočátku koncilu podvolil,posléze však prohlásil,že jeho největším hříchem bylo,že zapřel Husa.Byl upálen na stejném místě na břehu Rýna.

 

JESENIOVA (od 1875)
Ján Jesenský (27.prosince 1566-21.června 1621) Lékař,rektor pražské univerzity.Jessenius,po otci slovenského původu,se narodil ve Vratislavi.Studoval medicínu a filozofii ve Wittenbergu,později v Lipsku a studia ukončil na univerzitě v Padově.Jako evangelík tu však nemohl dostat diplom,takže jej nakonec získal v Praze.Po několikaleté lékařské praxi ve Vratislavi se stal dvorním lékařem saského kurfiřta a profesorem anatomie a chirurgie na wittenberské univerzitě.Roku 1600 přijel do Prahy navštívit svého přítele Tycho Brahe a provedl tu proslulou první veřejnou pitvu.Od roku 1602 žil na pozvání Rudolfa II. v Praze.Roku 1608 vstoupil do služeb císařova bratra, uherského krále Matyáše.Roku 1617 se znovu vrátil do Prahy,kde byl zvolen rektorem univerzity.Aktivně se účastnil stavovského povstání.Po bitvě na Bílé hoře byl při staroměstské exekuci zvláště hrůzným způsobem popraven.Kat Jan Mydlář mu nejprve vyříznul jazyk a poté sťal. Jeho tělo bylo po exekuci odvezeno k Horské bráně (dnes Hybernská ulice směrem ke Kutné Hoře), zde byl rozčtvrcen a vpleten do kola. Jeho hlava s kusem jazyka byla spolu s hlavami dalších jedenácti českých pánů vystavena pro výstrahu na tribuně Staroměstské věže po dobu deseti let, kdy byla potají sejmuta a pohřbena neznámo kde. Zbylé ostatky Jesseniova těla nebyly nikdy nalezeny.

 

JEŽKOVA (od 1947)
Jaroslav Ježek (25.září 1906-1.ledna 1942) Skladatel,klavírista,dirigent.Narodil se na Žižkově v rodině krejčího Adolfa a matky Františky (ulice Rokycanova č.8).Od malička trpěl šedým zákalem a navíc po zánětu uší nedoslýchal.K hudbě se dostal v Hradčanském ústavu pro slepé a slabozraké děti,kam byl umístěn,když jeho otec narukoval do 1.světové války.Do rodiny se vrátil až roku 1921,když mu otec po návratu z války koupil pianino.Roku 1924 byl přijat na konzervatoř,kvůli obavám o jeho zrak však nikoli do klavírní třídy,ale na skladbu.Teprve ve 2.ročníku si mohl přidat i klavír.V té době už dělil svůj zájem mezi jazz a současnou hudební tvorbu.Konzervatoř absolvoval roku 1927 osobitým Koncertem pro klavír a orchestr.Ve studiu pokračoval v Sukově třídě mistrovské školy konzervatoře a studijním pobytem v Paříži,kde se setkal s originálním černošským jazzem a spirituály.V roce 1928 začala jeho spolupráce s Osvobozeným divadlem,kdy do dvaceti her Voskovce a Wericha komponoval četné písně a taneční skladby a řídil orchestr divadla.Scénickou hudbu komponoval i pro jiné autory a věnoval se i "vážné" hudbě.Stal se členem hudební skupiny spolku Mánes a tzv. pražské surrealistické skupiny.V lednu 1939 odjel s V+W před německou okupací do USA,kde vyučoval hudbě a řídil Československý pěvecký sbor.Těžce nemocný Ježek odloučení od vlasti nesl velmi těžce a exil nepřežil.Na konci roku 1941 byl hospitalizován a na Nový rok 1942 zemřel na chronické ledvinové onemocnění ve věku pouhých 35 let. Po válce byla urna převezena do Prahy a uložena v rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech.Dnes se po něm jmenuje konzervatoř se zaměřením na jazzovou a populární hudbu.Jeho písňová tvorba obsahuje díla která doslova zlidověla např. Život je jen náhoda,David a Goliáš,Klobouk ve křoví.

 

JIČÍNSKÁ (od 1910)
Jičín,město ve východních Čechách na řece Cidlině.

 

JILMOVÁ (od 1933)
Jilm,dřevina z čeledi jilmovitých.Ulice byla pojmenována podle jilmového stromořadí.