HABROVÁ (od 1976)
Habr,rod dvouděložních rostlin - dřevin z čeledi lískovitých.
HÁJKOVA (od 1908)
Václav Hájek z Libočan (kolem 1500-1553) Katolický kněz,kronikář.Pocházel pravděpodobně z drobné šlechty na Žatecku.Původně kališník se po roce 1521 stal katolickým knězem a oblýbeným kazatelem v tomášském klášteře na Malé Straně.Dostalo se mu mnoha výnosných církevních úřadů,ze všech však byl postupně odvolán pro lajdáctví,neplnění povinností a pletichy.Dožil v klášteře dominikánek na Starém Městě pražském.Jeho Kronika česká vyšla roku 1541 a pro svou čtivost,vypravěčské umění autora i vlasteneckou notu se na dlouhou dobu stala velmi oblíbenou.Již současníci však měli pochyby o její hodnověrnosti,přesto ji řada pozdějších historiků citovala jako seriózní pramen.Teprve pod drobnohledem osvícenské historiografie se změnila ve snůšku výmyslů a fantazie a její autor byl označen za "lháře,šarlatána a nactiutrhače".
HAVLÍČKOVO NÁMĚSTÍ (od 1910)
Karel Havlíček Borovský (1821-1856) Novinář,básník,politik.Syn kupce z Borové absolvoval gymnázium v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a vydal se na studia filozofie do Prahy.Po jejich skončení začal s teologií,ale po roce byl ze semináře vyloučen.Roku 1842 odjel do Moskvy,kde získal místo vychovatele v rodině univerzitního profesora.Na vlastní kůži tu poznal,že všeslovanská ideologie opírající se o "mocné dubisko" Rusko je zcestná.Po návratu do Prahy na sebe upozornil ojedinělou kritikou Tylovy novely Poslední Čech a obecně odporem k nekritickému slavení všeho "národního".Roku 1846 převzal redakci Pražských novin,ve kterých komentoval aktuální problémy v národním,ale především v liberálním duchu.V revolučním roce 1848 redigoval Národní noviny,pracoval v Národním výboru,podílel se na jednání Slovanského sjezdu a byl zvolen poslancem říšského sněmu.Po porážce revoluce zůstaly jeho Národní noviny jediným neohroženým hlasem.Po jejich zákazu začal v Kutné Hoře vydávat politický týdeník Slovan,ale i ten musel nakonec zastavit.V prosinci 1851 byl Havlíček zatčen a převezen do internace v tyrolském Brixenu.Tady pak paradoxně vznikla jeho nejvýznamější díla - Tyrolské elegie,Křest svatého Vladimíra a Král Lávra.Do Čech se vrátil počátkem května 1855,několik dní po úmrtí jeho manželky.Jeho přátelé (až na několik výjimek jako byl F.Palacký či B.Němcová) se mu ve stísněné atmosféře vyhýbali,trápila jej pokročilá tuberkulóza.V pětatřiceti letech zemřel,zůstal však symbolem statečného boje proti útlaku.Centrálním prostorem Žižkova je právě Havlíčkovo náměstí s radnicí. Od svého vzniku v roce 1875 se jmenovalo Basilejské, v roce 1910 bylo přejmenováno na Havlíčkovo podle českého žurnalisty a spisovatele Karla Havlíčka Borovského (1821–1856), skvělého a statečného vlastence. V této souvislosti byla 16. května 1911 na náměstí před radnicí odhalena Havlíčkova socha od Josefa Strachovského. Během německé okupace byla socha před nacisty ukryta a náměstí přejmenováno (1940–1945) na Husovo, což Němci kupodivu strpěli. Po osvobození se spolu se sochou vrátil náměstí i název Havlíčkovo.
HOŘANSKÁ (od 1961)
Hořany,ves ležící severovýchodně od Českého Brodu.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282 jako majetek kostela sv. Apolináře v Sadské. V roce 1420 obec zapsal císař Zikmund budoucímu králi Jiřímu z Poděbrad, v letech 1531 – 1547 ji vlastnilo Staré Město pražské. V roce 1561 ves koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic a trvale ji připojil k černokosteleckému panství, v jehož majetku zůstala až do roku 1848. V letech 1850 – 1960 patřily do okresu Český Brod, od roku 1960 patří do okresu Nymburk.Hořany představují dobře dochovanou ukázku středočeského lokačního sídla z poloviny 19. století a nejlépe dochovanou obec v původních proporcích na Českobrodsku. Proto zde bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo.
HRANIČNÍ část (od 1925)
Název ulice odvozen od její polohy na hranici katastrálních území Žižkova a Vysočan.Roku 1968 byla prodloužena o komunikaci navazující na ulici Hraniční od Koněvovy ulice k ulici Jeseniově.V roce 1983 byla tato část opět připojena k ulici Jeseniově.
HUSINECKÁ (od 1898)
Husinec,ves v jižních Čechách u Prachatic,rodiště mistra Jana Husa.