LIPANSKÁ (již před 1875)
Lipany,místní část vsi Vitice u Českého Brodu,kde 30.5. 1434 porazila vojska panské jednoty polní vojska táborů a sirotků vedených Prokopem Holým.
LOUDOVA (od 1930)
Matěj Louda z Chlumčan (+1460) Husitský válečník,diplomat a kronikář.Studoval pražskou univerzitu,kde přilnul k učení Jana Husa.V letech 1420-36 byl hejtmanem v Písku a získal si tu velkou důvěru.Zúčastnil se jednání v Basileji a také zde svým rozvážným jednáním vzbudil všeobecný respekt.Zřejmě i proto jej Zikmund po svém nástupu na český trůn jmenoval hofrychtéřem královských měst,kterýžto úřad pak zastával až do své smrti.Stal se měšťanem Starého Města pražského a štědře podporoval univerzitu,při které v roce 1451 založil kolej.Je známo,že sepsal kroniku zachycující počátky husitství,ale zachovala se jen ve zlomcích,citátech jiných autorů.
LUCEMBURSKÁ (od 1896)
Lucemburkové Panovnický rod pocházející z hrabství (později velkovévodství) Lucembursko.V Čechách panoval v letech 1310-1437.Prvním vladařem na českém trůně z této dynastie byl Jan Lucemburský (1296-1346),který si vzal za manželku Elišku Přemyslovnu.Byl vynikající válečník a obratný diplomat proslulý po celé Evropě,o své české království však příliš nedbal.V posledních letech života Jana postihla dědičná oční choroba, kvůli které v roce 1339 oslepl a jeho účast v bitvě u Kresčaku, kde bojoval na straně Francouzů, znamenala spíše dobrovolnou smrt.Naopak jeho syn a nástupce Karel IV. (1316-1378),český a německý král a římský císař si učinil z Českého království základnu své moci a neobyčejně je zvelebil.Václav IV. (1361-1419),Karlův syn s Annou Svídnickou,nezdědil bohužel otcovy schopnosti a nebyl - snad i vinou až přehnané péče v dětství - dobrým panovníkem.Byl nejistý,prchlivý a nedokázal si získat respekt.Opíral se především o nižší šlechtu,o lidi bez zkušeností na potřebné úrovni.Navíc dával čím dál víc přednost zábavě a pitkám před vladařskými povinnostmi.Poslední léta vlády mu zkomplikovala rodící se husitská revoluce,která pak po jeho smrti vypukla naplno.Druhý syn Karla IV. (s jeho čtvrtou manželkou Alžbětou Pomořanskou) Zikmund Lucemburský (1368-1437) zaujímá v českých dějinách značně negativní místo,jak to ostatně naznačuje i jeho přezdívka "šelma ryšavá".Není to úplně spravedlivé,neboť Zikmund - král český,uherský a německý a císař římský-panoval v Uhrách i v celé říši docela úspěšně.Jako německý král se Zikmund snažil o odstranění církevního schismatu (trojpapežství).V roce 1414 byl za účelem schismatu svolán koncil do Kostnice.Jako nového papeže zvolil Ottu Colonnu, který přijal jméno Martin V. Jan Hus, kterému dal Zikmund ochranný glejt na cestu, měl v Kostnici obhájit své učení, nakonec byl ale upálen.Po Václavově smrti se stal Zikmund jediným dědicem českého království, kterého katolická šlechta očekávala se samozřejmostí, husitská šlechta pak s určitými obavami.V Čechách však vypukla husitská revoluce a Zikmund byl jako následník trůnu odmítnut.Chtěl ho získat silou,ale jeho křižácké výpravy za tímto účelem skončily neúspěchem.Na český trůn se dostal až v roce 1436,po bitvě u Lipan,ale to mu už zbývalo jen pár měsíců života.Nezanechal mužského dědice a tak vláda Lucemburků v Českém království skončila.
LUČNÍ (od 1931)
Ulice nese název,přidělený při jejím vzniku v roce 1931,podle luk,která zde byla před zástavbou.Ulice vznikla spojením ulic Luční I. a II. v 1990.
LUKÁŠOVA (od 1947)
Lukáš Pražský (asi 1458-1528) Teolog,biskup jednoty bratrské.Studoval na pražské univerzitě,kde se roku 1481 stal bakalářem.Přestoupil k českým bratřím a pro své schopnosti byl jednotou často vysílán na jednání do ciziny.Roku 1500 byl zvolen biskupem a ve své funkci horlivě podporoval světské vzdělávání členů a snažil se jednotu pozvednoutmezi kulturně nejvyspělejší vrstvy.Napsal přes sto literárně i stylisticky dokonalých spisů ve kterých vytvářel soustavu bratrského bohoslovectví a také hájil jednotu proti vnějším útokům.