TÁBORITSKÁ (od 1885)
Táborité,stoupenci radikálního křídla husitského hnutí,jehož hlavním sídlem byl Tábor.Jejich význam zanikl roku 1434 po bitvě u Lipan.

 

TACHOVSKÉ NÁMĚSTÍ (od 1958)
Název Tachovské náměstí se používá teprve od roku 1958. Předtím (od roku 1875) se tomuto starému žižkovskému náměstí, kde stávala obecní váha, říkalo Žižkovo, podle Jana Žižky z Trocnova. V roce 1889 tu byla postavena jedna z nejstarších městských elektráren v rakouské monarchii. Dnes na náměstí ústí tunel do Karlína vybudovaný v letech 1950–1955. U západočeského města Tachova porazili husité pod velením Prokopa Holého 4. srpna 1427 vojska 4. křížové výpravy a o čtyři roky později uhájili město proti 5. křížové výpravě.

 

TOVAČOVSKÉHO (od 1904)
Jan Tovačovský z Cimburka st. (+1464) Moravský šlechtic.Pocházel ze starého rozvětveného rodu,původně katolík přestoupil na kališnickou víru.Věrný stoupenec Jiřího z Poděbrad,v letech 1439-1460 moravský zemský hejtman.Otec Ctibora Tovačovského,politika,právníka a spisovatele (mj. autora Knihy tovačovské).

 

TROCNOVSKÁ (od 1889)
Rodištěm Jana Žižky není dnešní vesnice jménem Trocnov, neboť ta se až do roku 1949 nazývala Záluží. Skutečný Trocnov leží dva kilometry na jihovýchod a je to jen samota uprostřed lesů. Za Žižkova mládí tomu nebylo jinak,stávaly zde pouze dva zemanské dvorce, vybudované patrně nedlouho před jeho narozením kolem r. 1350. (Ten druhý náležel jeho příbuznému Mikšovi z Trocnova.) Ovšem již roku 1378 Jan Žižka prodal svůj dvorec Vilému Puckovi z Dvorce, v roce 1381 se ještě pokusil získat druhý dvorec po zemřelém Mikšovi, neuspěl však a dostal ho Pešek z Trocnova. A tak mu po rodném Trocnovu zůstane jen přídomek za jménem. Oba dvorce pak přecházely z ruky do ruky, za třicetileté války vyhořely a na jejich místě si borovanský klášter vybudoval hospodářský dvůr, který zde stál až do požáru v roce 1876. Místo magicky přitahovalo obyvatele blízkého i dalekého okolí.Rostl zde dub, pod nímž se prý Žižka narodil a z jeho větví si lidé vyráběli násady ke kladivům a sekerám, nadané zázračnou mocí. Probošt Konrád Fischer se to rozhodl zarazit, nechal dub skácet a spálit a postavil tu kapličku, zasvěcenou sv. Janu Křtiteli, která měla vyhnat nečisté síly a vzpomínky. Dosáhl však pravého opaku – z kapličky se stala Žižkova svatyně. Informační cedulku JÁN ŽIŽKA Z TROCZNOWA SLEPEJ ZLE PAMIETI TU SE NARODIL místní mládež upravila na SLEPEJ … PAN … TU SE NARODIL.Poté, co Josef II. borovanský klášter zrušil, nový majitel kníže Schwarzenberg kapličku nechal zpustnout a na jaře 1867 zbořit. V roce 1884 je založen Spolek pro postavení důstojného pomníku Jana Žižky v Trocnově, schwarzenberská správa jakožto majitel pozemků je však zásadně proti, a tak je v roce 1892 odhalen pomník alespoň v nedalekých Borovanech.Teprve v roce 1908 nechal na místě kapličky Felix Schwarzenberg v tichosti umístit balvan s pamětním nápisem. Roku 1923 byl Trocnov za pozemkové reformy zestátněn, o dva roky dříve zde amatérský archeolog dr. Petřík podnikl výzkumy, při nichž skutečně odhalil dvorec, patrně ten Mikšův. Žižkův mu stále unikal. Ten po řadě neúspěšných pokusů nalezl až roku 1956 archeolog Antonín Hejna uprostřed malé bažiny (původně tam totiž býval rybníček, který stahoval vodu). V roce 1960 zde byl odhalen 12 metrů vysoký pomník od profesora Bohuslava Malejovského.