RADHOŠŤSKÁ (od 1904)
Radhošť,hora v Moravskoslezských Beskydech (1130 m n.m.),přírodní rezervace.Posvátná hora,zasvěcená bohu slunce,ohně,sklizně a pohostinství Radegastovi,uctívaného slovanským kmenem Rotarů.

 

REČKOVA (od 1930)
Jan Reček z Ledče (15.stol.) Pražský měšťan.Roku 1438 založil v Praze univerzitní kolej zvanou Collegium Reček (na rohu ulic Karolíny Světlé a Krocínovy) určenou 12 kališnickým studentům a odkázal jí důchody ze vsi Michle u Prahy a Dolany u Kladna.

 

RIXDORFSKÁ (od 2012)
Připomíná pobělohorské exulanty,kteří se svolením pruského krále Fridricha Viléma I. našli roku 1737 útočiště v Českém Rixdorfu na území dnešního Berlína.
 
ROHÁČOVA (od 1872)
Jan Roháč z Dubé (+1437) Šlechtic,husitský hejtman.Pocházel ze zchudlé větve významného panského rodu,přidal se na stranu Tábora,roku 1420 jej Žižka ustavil hejtmanem v Lomnici nad Lužnicí.Zúčastnil se čáslavského sněmu,roku 1423 odešel s Žižkou do východních Čech a po jeho smrti se stal jako přední představitel sirotků hejtmanem v Čáslavi.V bitvě u Lipan byl zajat,ale záhy byl propuštěn.Okolo svého hradu Sion pak vytvořil poslední ohnisko odporu proti císaři Zikmundovi.Navzdory svému bezvýchodnému postavení v obleženém Sioně vytrval až do svého zatčení 6.9.1437.O dva dny později byl spolu se svými spolubojovníky vyveden v pozlacených poutech Horskou branou k šibeničnímu vrchu pod horou Vítkovem za pražskými mšstskými hradbami a zde potupně pověšen na nejvyšším ráhnu veliké šibenice.

 

ROKYCANOVA (od 1875)
Jan Rokycana (poč. 90.let 14.stol. - 1471) Teolog,pražský arcibiskup.Pocházel z rodiny kováře v Rokycanech,studoval v rokycanském augustiniánském klášteře a na pražské univerzitě,kde i nadále působil.Představitel umírněného husitského křídla,od roku 1425 byl kazatelem a později farářem v Týnském chrámu.Účastnil se i politického života,roku 1429 jej český sněm zvolil administrátorem utrakvistické církve a roku 1435 společným arcibiskupem katolíků a kališníků (papežem nebyl potvrzen).S Prokopem Holým stál v čele poselstva do Basileje.Po nástupu Zikmunda na trůn musel uprchnout z Prahy,pobýval ve východních Čechách a vrátil se až po dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad,jehož rádcem byl až do konce života.Zachoval se soubor jeho českých kázání z let 1456-1457 (Postila).

 

ŘEHOŘOVA (od 1947)
Řehoř Krajčí (+1474) Náboženský reformátor,jeden ze zakladatelů jednoty bratrské.Žák a snad synovec Rokycanův,původně hospodářský správce Emauzského kláštera,přiklonil se k učení Petra Chelčického.Roku 1457 založil v Kunvaldu pod Orlickými horami "jednotu bratří a sester" žijící podle ideálů rovnosti všech lidí.Na základě tohoto učení,které Řehoř (nazýývaný Krajčí podle řemesla,kterému se vyučil) hlásal,vznikaly pak další sbory.Proti jednotě se však nakonec postavil i Rokycana,Řehoř byl v letech 1461-63 vězněn a do konce života se musel skrývat před pronásledováním.